Jdi na obsah Jdi na menu

...z radlického "statku"

 

zaba.jpg

 

 

 

 

Ani jsme se nenadáli a máme tu listopad...

D U Š I Č K Y

Na přelomu října a listopadu slavili Keltové Samhain, konec léta a začátek zimy, kdy mizí hranice mezi světem živých a mrtvých. Duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit podsvětí. Zapalovali svíčky a obřadní ohýnky, které měly bloudícím duším posvítit na cestu a zahřát je. Stejný čas podobně oslavovali i Slované, vzpomínky na zesnulé, rozloučení s létem a přivítání zimy, kdy se předává vláda slovanským bohům Velesovi a Moraně. Brány záhrobí byly otevřeny až do rána a ještě týden se nosily dary na hroby zesnulým příbuzným, než se jejich duše odebraly zpět do ráje. Svátek je znám jako Podzimní Dědy (dědové, bohové). A pominu-li moderní teatrální irsko-americký Halloween vycházející z tradic keltského Samhainu, tak po Keltech a Slovanech převzala v našich zemích štafetu křesťanská církev. Svátek všech svatých pevně ustanovila na 1.11. a Vzpomínka na zemřelé, Dušičky, se od 10. století slaví 2.11. Hroby se zdobí věnci či čerstvými květy a zapaluje se svíčka, aby zemřelí věděli, že se na ně stále myslí. Někde se koledovalo, někde peklo slavnostní pečivo „dušičky, kosti svatých“. z textu P. Brodecký dýně od ikuyo yamanaka

Není dostupný žádný alternativní text.