Karel Čapek o chřipce (...jak trefné i v dnešní době)

1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.

Lidové noviny 29. 1. 1931
Karel Čapek

Jed ze včelího žihadla zabil v laboratoři rakovinné buňky...

Med který včely sbírají v místě kde bydlíte, je nehodnotnější. Všechna květena z širého okolí je koncentrovaná v medu. Bylinkáři nadarmo neříkají, že vše co ke svému zdraví potřebujete, vám roste - kvete pod nohama.

Letos jsme nechali volně vykvést louky.