Malá vesnička Radlice leží mezi Kouřimí a Sázavou  vznikla na místě staré  tvrze založené v 10. století. První písemná zmínka o Radlicích je z 11. května 1228.

Jméno Radlice získaly na základě jedné z legend o sv. Prokopovi a vzniku "Čertovy brázdy": ... když chtěl tento světec čerta potrestat, zapřáhl ho do pluhu a začal vyorávat hlubokou brázdu od Sázavy k dnešní Chotouni. Ve třetině cesty se o pevnou skálu ulomila z pluhu radlice. Prokop zde donutil čerta radlici vyměnit. A tak se dodnes na tomto místě nachází stejnojmenná vesnice... Odborníci méně poeticky tvrdí že tzv. Čertova brázda je součást ojedinělého systému obchodních cest. Má se za to, že rozsahem jde o největší pravěkou stavbu Evropy.

            Dnešní obec Radlice se krčí v  údolí Radlického potoka na okraji rozsáhlých lesů sahajících až k Jevanům. Nejvyšším bodem v okolí je Kamenný vrch 450,0 m. n. m.

            Zřejmě nejvýznamnější radlickou osobností byl profesor Alois Richard Nykl(1885-1958). Tento, spíše ve světě známý romanista, hispanista a arabista, proslavil svou rozsáhlou a vysoce ceněnou prací nejen zemi svého původu, ale i naši vesnici. Málo kdo ví, že provedl první vědecký překlad Koránu, nebo že se spolu s dalším Čechem E. S. Vrázem  účastnil přípravy vítězné volební kampaně amerického presidenta W. Wilsona. Proto mohl také pomoci zprostředkovat slyšení profesora T. G. Masaryka u zmíněného presidenta a nepřímo tak ovlivnil poválečný vývoj a vznik samotného Československa. Občané Radlic mohou být právem na svého rodáka hrdí. Doufejme, že najdou vhodný způsob jak trvale připomenout  tuto výjimečnou osobnost.

            Ještě nedávno byla tato středočeská vesnice, která není na méně podrobných mapách ani uváděna, téměř opuštěná. Dnes se však začíná blýskat  na lepší časy. V posledních letech  se domky a statky začaly zabydlovat a někteří noví obyvatelé znovu navazují na tradici tradičního hospodářství.  Váží si odkazu předků a v rámci možností o vesnici pečují. Stále je co obnovoval a vylepšovat.

Připravili Honsovi z Radlic